Co je náplní Tvojí práce?
Jako vojáci z povolání se staráme ještě se dvěma kolegy o zabezpečení fungování roty AZ. Snažíme se, aby velení roty AZ mělo maximálně zjednodušenou práci a mohlo se soustředit jen na to podstatné, týmovost a výcvik. Naším cílem je, aby rota AZ byla plně srovnatelná s ostatními jednotkami útvaru a aby velitel praporu měl plnohodnotnou, připravenou jednotku a to se podle mého názoru daří (pominu-li situaci okolo COVID-19).
Co předsudky k AZ?
Samozřejmě, zejména s ohledem na minulost a dřívější pověst AZ jsme se i na půdě praporu s předsudky vůči AZ setkávali. Sám jsem po zařazení na funkci nevěděl, co můžu od vojáků v aktivní záloze očekávat. Navíc jednotka u praporu vznikala prakticky na zelené louce. Společný výcvik ale velice rychle všechny předsudky setřel. Vojáci AZ u našeho praporu jsou unikátní svým zápalem, nasazením a schopnostmi rychle se učit novým věcem. Tento koktejl dokáže celkem rychle smazat jejich absenci každodenního rutinního výcviku. Proto si můžeme dovolit nedělat z hlediska počtu vyvedení (komplexního polního výcviku) a náplně nedělat rozdíly mezi AZ a VZP. Jasně, víme, že zpravidla vždy dva dny trvá, než se naši borci a borky přepnou z módu „zaměstnanec“ na „voják“ a to je většinou stojí nějaké fyzické vypětí, ale potom už jedou jako hodinky, jako tým.
Je něco, co Tě u AZ překvapilo?
Obecně musím říct, že mě velice mile překvapil zájem o službu u roty. Do karet nám samozřejmě hraje několik faktorů, například štěstí na dobré jádro jednotky v době vzniku, bývalí profíci v řadách velení, dobrá dostupnost z Prahy. I přesto se za tři roky podařilo hned několikrát obsadit veškeré základní funkce jednotky. Vysoký zájem službu nás vedl k myšlence zavést výběrové řízení. To se osvědčilo, zájem se paradoxně ještě zvýšil a nám to umožnilo filtrovat účastníky zejména s ohledem na fyzický stav uchazečů.
Zajímavé je, že pro AZ připravuji rámcově shodný výcvik jako pro mechanizovanou rotu vojáků z povolání a musím říct, že nadšení a konstruktivní kritika je u AZ jednoznačně na vyšší úrovni a přitom schopnosti úkoly plnit na srovnatelné.
Na druhou stranu musím říct, že přestože je AZ prezentováno jako forma levné vycvičené síly, opak je pravdou a to nezmiňuji nároky na technické vybavení (spojovací prostředky, technika apod.).
Přinesla Ti služba s AZ něco do budoucí kariéry?
Rozhodně. Jednak fakt, že tři VZP zabezpečují fakticky posílenou rotu, přitom se musí vzájemně zastupovat. Člověk tak pronikne do daleko víc odborností, na které by na běžné jednotce nedosáhl, například „výkoňačina“, nebo personalistika. Dál způsob jednání s lidmi, kdy člověk musí svým způsobem zohlednit, že ten střelec v poli je v civilu vysoce postavený manažer, nebo doktor. Z toho vyplývá i odlišný způsob myšlení vojáků v AZ, kdy mnohé problémy řeší neotřelými nápady.
Nakonec bych chtěl našim AZ poděkovat za jejich nasazení v běžném výcviku a za přístup v průběhu nouzového stavu. Krom toho, že byli připraveni kdykoliv zastoupit naše VZP v nasazení, někteří pomáhali dobrovolně v sociálních a zdravotnických zařízeních.