Úvodní stránka > Aktuality > Svatováclavský pohár 2017, střelecká soutěž trochu jinak.

Svatováclavský pohár 2017, střelecká soutěž trochu jinak.

Ve dnech 2.-4.7.2017 uspořádal 42. mechanizovaný prapor „SVATOVÁCLAVSKÝ“ již 4. ročník střelecké soutěže SVATOVÁCLAVSKÝ POHÁR. Poprvé se však tato soutěž uskutečnila mimo posádkové město Tábor. Letošní ročník se odehrával ve výcvikovém prostoru Boletice, konkrétně na SBV Jablonec a SBV a PS Podvoří. Možnosti těchto střelnic dovolily připravit organizačnímu týmu 24 střeleckých situací, které prověřily schopnosti a dovednosti 18ti dvoučlenných týmu. Své zastoupení zde měla 4. brigáda rychlého nasazení, 7. mechanizovaná brigáda, 13. dělostřelecký pluk, Velitelství výcviku – Vojenská akademie Vyškov a Vojenská policie.

 Svatováclavský pohár je soutěž v taktické střelbě, která svým stylem a náročností nemá obdoby. Pokud chcete pomýšlet na dobré umístění v této soutěži, je potřeba dovedně skloubit střelecké dovednosti s fyzickou přípravou, schopností soustředit se a pružně reagovat na nenadále situace. Navíc všechny tyto dovednosti musíte udržet dlouhodobě na vysoké úrovni. Zkrátka, tato soutěž je dokonalou prověrkou připravenosti na reálnou bojovou situaci.

Nájezd a příprava pro soutěžící začala netradičně již v neděli. Po úvodním poučení a seznámení se s plánem samotné soutěže, panovala mezi soutěžícími zdravá nervozita. Nastal čas pro taktizování a volbu správné výstroje, jelikož poprvé v historii soutěže, nebyli soutěžící seznámeni se střeleckými položkami dopředu a z úvodního poučení se dozvěděli, že nebudou mít ani šanci si projít danou situaci dopředu a promyslet střeleckou taktiku.

Vlastní soutěž byla rozdělena do dvou bloků. První střelecký blok, který se odehrával na střelnici SBV Jablonec, byl zaměřen na střelbu plně pod taktickým námětem. Námětem pro situace na této střelnici, byl přepad velitelského stanoviště nepřítele, za provedení vzdušného výsadku. Druhou částí soutěže byla střelba pod psychickou a fyzickou zátěží v noci a ve dne. Soutěžící byli vystaveni spánkové deprivaci a fyzické námaze a pak postaveni před řešení střeleckých situací. Samozřejmě tyto informace byly organizačním týmem utajeny.

S úderem deváté hodiny ranní dne 3.7.2017, padl zároveň první výstřel 4. ročníku Svatováclavského poháru. Již první položka byla předzvěst toho, co bude závodníky čekat. Střelba z výsadkového postroje, který byl zavěšen v korunách stromů jim sebrala veškeré iluze o tom, že to  bude jen „další“ střelecká soutěž. Střelba týmu z koruny stromu ve výsadkovém postroji na 5 různých cílů, nebyla jen o střelbě, ale také o vzájemné komunikaci, schopnostech manipulovat se zbraní ve ztížených podmínkách a schopnosti adaptovat se na nenadálou situaci. Mimo netradiční polohu totiž na soutěžící čekalo překvapení v podobě střelby ze zbraňového systému CZ Scorpion EVO 3.

Po absolvování první situace, která účastníkům nedopřála pevnou půdu pod nohama, byla druhá položka postavena na okraji lesa.  Obsahovala 7 terčů o velikosti 12 cm, které byly umístěny do hloubky 15 metrů a šířky 10 metrů. Z vymezeného prostoru pro střelbu byl vždy vidět pouze jeden cíl, takže soutěžící museli současně komunikovat mezi sebou, vyhledávat cíle, manipulovat se zbraní, jelikož pravidla nedovolovala mít v zásobníku víc jak 5 ran. Třetí střelecká situace, byla znovu netradiční. Soutěžní tým vedl střelbu z improvizovaného žebříku a Barmského mostu. Další nestabilní plocha, se kterou si soutěžní týmy musely poradit. Samozřejmě v co nejlepším čase a s co největším počtem zásahů. A dálky k terčům? Od 100 do 120 metrů. Cíl? Velký terč popper pepper, který museli nejprve střílející. A pro dokreslení celé situace, střelci museli mít s sebou materiál na 24 hodin a balistickou ochranu.

                   Po zvládnutí Barmského mostu, byla další položka vlastně oddechovou, i když... První střelec z týmu vylosoval pro svůj tým azimut k bunkru, za kterým se schovával cíl, v podobě malého terče typu popper pepper. Bunkrů bylo vytvořeno více a rozdíly v azimutech byly do 20 stupňů, takže nejeden tým odcházel s 0 na kontě, jelikož určil špatný azimut. Další překážkou na cestě k vlastnímu cíli, byla betonová střešní taška, kterou musel jeden střelec zničit za pomocí kulometu MINIMI. Až poté mohl druhý střelec z týmu vést střelbu na cíl, který se objevil ve střílně daného bunkru. Nejlepší čas na této položce? Nejrychlejší tým zvládnul tuto položku za 1:06 minuty.

                   Po této položce čekal na soutěžní týmy úkol, kdy vedly střelbu za přesunu z vozidla na 4 stacionární cíle, vzdálené 20-30 metrů od asfaltové komunikace. Pouze dva týmy zasáhly všechny čtyři terče. Po vysednutí z vozidla, zajišťující přepravu, čekala na soutěžící situace, která měla prověřit schopnost určení postavení nepřítele, navedení střelby na cíl a střelbu pod fyzickou zátěží. Položka byla 100 metrů dlouhá, se 4 střeleckými pozicemi. Terče byly umístěny do 70 metrů v lese vždy tak, že na první pohled byly viditelné pouze z určitého místa. Navíc byly barevně odlišené, červené terče byly pro pistoli, modré pro pušku. Další klíč při plnění této položky obsahoval proceduru pro pohyb mezi střeleckými místy. Z jednoho do druhého místa se mohli soutěžící posunout pouze tak, že první střelec zasáhl cíl a až po zásahu se mohl začít druhý střelec přesouvat k prvnímu. Samozřejmě vše s veškerým materiálem, málo prostupným terénem, kde přírodní překážky vytvořily skutečné zelené peklo. Dovršení střeleckého dne byla poslední situace, kdy týmy prováděly likvidaci strážných střelbou, přesun k objektu přepadu a jeho následné ovládnutí. K tomu, aby splnily tuto položku, vedly střelbu na vzdálenosti od 3 metrů do 250 metrů, včetně eliminace cíle pomocí RPG-7 a střelbu na pohybující se cíl.

                   Tímto měli soutěžící za sebou střelecké položky první části soutěže a plynule přešli do druhé části. Ta se odehrávala na střelnicích PS a SBV PODVOŘÍ. Zahájena byla ve 22:00, na řadě tedy byla střelba v noci. Využívání prostředků nočního vidění, laserových značkovačů a ozařovačů cílů, živých světel a nebo jen tritiových mířidel bylo jen částí schopností, které musely týmy ukázat. Na několika situacích museli soutěžící uvažovat, v jakém úhlu vystřelit na svůj terč, který byl obklopen tzv. neterči tak, aby zasáhli pouze daný cíl a „rukojmí“ v dané situaci zasaženo nebylo. V jedné takové situaci ještě museli prolézt zúženým prostorem, kterým byla odpadní trubka a vběhnout do místnosti, která imitovala diskotéku. Místnost však diskotéku imitovala více než věrně, takže stroboskopická světla a blikající barevná světla zde nikoho nemohla překvapit. Další, velice zajímavou střeleckou položkou, byla tzv. duelová položka, kde vždy dva týmy střílely duel. Položka spočívala v tom, že na stejný startovní signál střílely vždy dva týmy najednou, čímž byl uměle vyvolán faktor stresu na tým, který začal zaostávat. Na této položce se střílelo jak z útočných pušek, tak pistolí.

                   Po absolvování noční části měli soutěžící tří hodinové okno pro načerpání energie a byli znovu vrženi do víru posledních deseti položek. Oproti noční části byly změněny vzdálenosti k cíli a přibyly další tři položky. Za zmínku jistě stojí položka, kdy tým plnil položku se 120 mm minometem. Během přesunu musel vždy jeden z týmu držet minomet tak, aby se minomet nedotkl žádnou jinou částí, než byla kola, země.

Troufám si tvrdit, že letošní Svatováclavský pohár bezezbytku naplnil myšlenku taktické střelby, se kterou byla tato soutěž zakládána. Vzhledem ke střelecké rozmanitosti a nápadivosti jednotlivých situací, neodcházel nikdo s prázdnou. A vlastně jak to dopadlo? Na třetím místě se umístil tým ze 43.vpr Chrudim, na druhém místě tým ze 13.dp Jince a letošním vítězem Svatováclavského poháru se stal tým z 42.mpr Tábor, takže po roce se pohár znovu vrací domů. Nejlepším střelcem soutěže se stal četař Petr M. z 42.mpr Tábor. Velké díky patří společnosti Selection Store za zapůjčení zbraní, které ozvláštnily letošní ročník soutěže, vlastní pomoc při realizaci Svatováclavského poháru a hodnotné ceny, kterými byli soutěžící odměněni. Poděkování patří také firmě Armed, která je spojena se Svatováclavským pohárem od jeho založení a i letos věnovala ceny do soutěže.

              Další velké díky patří organizátorům. Zcela jistě byl pro organizační tým největší odměnou spokojený úsměv vyčerpaných soutěžících, kteří jen tak nezapomenou na výzvy, které před ně tým, vedený vrchním praporčíkem 42. mechanizovaného praporu praporčíkem Michalem BAKOU postavil. „Dobře fungující tým, je základ každého úspěchu a tým pro 4. ročník Svatováclavského poháru pracoval dokonale, vlastně ještě o kousek lépe a všem patří obrovské uznání a mé díky.“ Dodal Vrchní praporčík na adresu realizačního týmu.

Fotogalerie

Nahoru